Zavádění příkrmů u miminka

Jelikož od vás dostáváme často emaily, kde se nás ptáte, jak je to se zaváděním příkrmů u miminek, rozhodli jsme se uveřejnit překlad článku z nadace Westona A. Price, který pro nás Jakub přeložil. Tady ho máte.

Nourishing a Growing Baby: Jen Allbritton, CN (19. října 2005)
Přeložil: Jakub Kremsa

Strava je to, co vyživuje tělo a dělá nás zdravými a silnými – obzvlášť když jeden váží okolo 10 kilogramů. Výživa kojenců je zásadní pro jejich správný vývoj, maximalizaci schopnosti učení a předcházení nemocem. Nikdy jindy v životě není výživa tak důležitá. Ale jaké potraviny jsou nejlepší? Výzkum jasně ukazuje směrem k principům nadace Westona A. Price.

Prso nebo lahev

Řada studií podporuje výhody kojení. Kojené děti bývají například robustnější, inteligentnější a méně se u nich vyskytují alergie a další problémy jako střevní potíže. (1) Další studie ukázaly, že kojené děti trpí méně nemocemi dýchacích cest a ušními infekcemi. (2,3) Někteří vědci věří, že kojené děti mají větší akademický potenciál, než děti, odchované na UM, což se přikládá mastným kyselinám DHA, které se nachází v mateřském mléce, na rozdíl od většiny umělých mlék v USA. (4)

Jiné studie zase ukázaly opak. V roce 2001 zjistila studie, že kojené děti trpí astmatem více, než děti krmené umělým mlékem. (5) Švédská studie zjistila, že kojené děti měly stejnou pravděpodobnost dostat v dětství ušní infekci, jako děti krmené UM. (7)

Takže co je pro dítě nejlepší? To závisí na stravě. Mateřské mléko je bez pochyb perfektně navrženo pro fyzický i mentální vývoj dítěte, ale to jen za předpokladu, že matka zásobí své tělo správnými živinami.

Typická moderní strava je plná produktů na bázi cukru, bílé mouky, přídavných látek a průmyslově zpracovaných tuků a olejů, které nemají výživnou hodnotu. K tvorbě mateřského mléka, které poskytne dítěti vše, co pro růst vyžaduje, jsou potřeba řádné živiny. To znamená například kvalitní bílkoviny z masa a orgánů od zvířat z pastvy, kvalitní mléčný tuk, kokosový olej, olivový olej, olej z tresčích jater a žloutky, stejně tak jako soubor potravin bohatých na sacharidy, jako jsou zelenina, celozrnné obiloviny a luštěniny – uvažujte jen průmyslově nezpracované suroviny, přírodní a sezónní, s velkým důrazem na zdravé tuky.

Takže v ideálním světě, při výborném stravování, by měla každá žena kojit. Bohužel, v ideálním světě nežijeme. A co v případě malé tvorby mléka, nemocné matky nebo adopce? V takovém případě je naštěstí možné vyrábět domácí náhražku mateřského mléka (viz FAQ o výrobě domácí náhražky mateřského mléka, v angličtině). / O výrobě náhražky mateřského mléka si můžete přečíst i u nás na Živé kultuře. Článek najdete zde.

Po (nebo při) prsu nebo lahvi

Kojení by mělo ideálně trvat alespoň rok, u pracujících matek by měl být cíl alespoň šest měsíců. První rok života vyžaduje celé spektrum živin, včetně tuků, bílkovin, cholesterolu, sacharidů, vitamínů a minerálů. Pakliže již mateřské mléko nemá být jediným zdrojem živin, kterým směrem by se měl člověk vydat?

Měli bychom mít na paměti tři zásady. Zaprvé, dopřávejte svému dítěti stravu, která nebyla průmyslově zpracována. Vyvarujte se továrně zpracovaným a rafinovaným potravinám jak jen to jde, včetně většiny značek potravin pro děti – většinou postrádají živiny a jsou v nich obsažena nežádoucí aditiva. Je vždy nejlepší vyrábět dětem potravu ze základních bio surovin. (Můžete je také naporcovat a zmrazit pro pozdější použití.) Existují kvalitnější značky dětské potravy, jako Earth’s Best, které neobsahují aditiva, ale nejlepší je stejně vařit vlastní dětskou stravu pro ubezpečení se o kvalitě a zároveň vaření dostane matku do správných kolejí domácí přípravy jídla v následujících letech.

Zadruhé, postupujte pomalu a pozorujte; každé dítě reaguje na různé potraviny individuálně. Nové potraviny představujte postupně a podávejte jí alespoň čtyři dny pro vyloučení případných nežádoucích reakcí. Příznaky intolerance zahrnují začervenalou kůži okolo pusy; nadýmání a plynatost; podrážděnost, úzkostlivost, příliš mnoho aktivity a nespavost v noci; zácpu a průjem; časté zvracení potravy; ucpání nosu a/nebo na hrudi; a červená, popraskaná či zanícená vyrážka, podobná ekzému. (8)

A zatřetí, respektujte drobný, stále se vyvíjející trávicí systém vašeho dítěte. Děti mají omezenou produkci enzymů, které jsou potřeba pro trávení potravy. Trvá dokonce až 28 měsíců, což je zhruba doba, kdy jsou již vyvinuty všechny stoličky, než se začnou produkovat enzymy (jmenovitě amyláza) pro trávení komplexních sacharidů. Potraviny jako cereálie, obiloviny a chleba jsou pro strávení našimi malými velmi náročné. Proto by tyto potraviny měly být jedny z posledních, které představíme. (Jediný enzym pro trávení sacharidů, který tenké střevo miminka produkuje, je laktáza, která pomáhá trávit laktózu v mléce. (1)

Příliš brzy zavedená potrava by mohla způsobit zažívací potíže a zvýšit pravděpodobnost alergií (obzvlášť na příslušné zavedené potraviny). Nevyzrálý trávicí systém dětí umožňuje absorpci velkých částic potravy. Jestliže se tyto částice dostanou do krevního řečiště, imunitní systém spustí odezvu, která vede k alergické reakci. Typická doba pro zavedení pevné potravy je 6 měsíců, (9,10,11) ale existuje několik výjimek.

Miminka produkují trávicí enzymy (pepsin a proteolytické enzymy) a šťávy (kyselina chlorovodíková v žaludku), které štěpí bílkoviny a tuky. (12) To dává naprostý smysl, protože mléko od zdravé matky obsahuje 50 až 60 procent své energie v tucích, které jsou zásadní pro růst, energii a vývoj. (13) Dále, kojenci z lidského mléka získávají téměř šestinásobek cholesterolu oproti tomu, co většina dospělých získá z potravy. (13) V některých kulturách se matkám doporučuje jíst šest až deset vajec denně a téměř 30 dkg kuřecího a vepřového masa alespoň po dobu jednoho měsíce po porodu. Tato tučná strava zajistí, že mateřské mléko bude obsahovat adekvátní zdravé tuky. (14)

Z těchto důvodů by měla být první pevná strava dítěte převážně živočišná, protože jeho trávicí soustava, přestože nedozrálá, je lépe vybavena ke tvorbě enzymů štěpících tuky a bílkoviny, spíše než sacharidy. (1) To vysvětluje, proč současná věda doporučuje maso (včetně orgánového masa, bohatého na živiny) jako jednu z prvních potravin při odstavování.

Jsou obiloviny vhodné jako první potravina?

Pamatujte na to, že množství mateřského mléka a/nebo UM se po zavedení příkrmů začne snižovat. Toto snížení může otevřít cestu k nedostatku živin, zásadních pro normální růst a vývoj dítěte. Živiny, které často chybí, když začne postupné odstavování, zahrnují bílkoviny, zinek, železo a vitamíny B. Jedna skupina potravin, která obsahuje tyto živiny v dostatečném množství, je maso.

Obiloviny jsou bohužel nejčastěji doporučovány jako jeden z prvních příkrmů. Nedávná studie ve Švédsku naznačuje, že když je kojencům podáno významné množství obilovin, mohou trpět nedostatkem zinku a sníženou absorpcí vápníku. (15)

Dr. Nancy Krebs vedla ve Spojených státech velkou studii na kojencích, která zjistila, že kojené děti, které dostaly mixované nebo pasírované maso jako první příkrm mezi čtvrtým a pátým měsícem, rostly o něco rychleji. Studie, kterou Krebs vedla, naznačuje, že nedostatek bílkovin nebo zinku v běžných prvních příkrmech může omezovat růst některých kojených dětí během odstavování. A ještě důležitější – jak bílkoviny, tak zinek se nacházely pravidelně ve vyšších hladinách u dětí, které dostávaly maso. (16) Takže zvyk poskytovat velké množství obilovin a nenabízet maso před sedmým měsícem života může nesprávně změnit nutriční požadavky kojence. (17)

Maso je také skvělým zdrojem železa. Hem (forma železa, nacházející se v mase) je lépe absorbovatelná, než železo z rostlinných zdrojů. Dále bílkoviny v mase pomáhají dětem lépe strávit železo z dalších zdrojů. (18) Dvě nedávné studie (19,20) otestovaly hladinu železa u kojených dětí, které již dostávaly maso v příkrmech. Zatímco vědci nezjistili měřitelné změny v zásobách železa kojených dětí, když se jim zvýšila dávka masa, hladina hemoglobinu (železo obsahujících buněk) obíhajícího krevním řečištěm se zvýšila. Maso dále obsahuje větší množství zinku, než obiloviny, takže se ho absorbuje větší množství. (21) Tyto studie potvrzují tradiční praktiky, kdy se maso – a obzvláště játra – podávalo jako první příkrm. Výskyt alergických reakcí u masa je minimální a ještě nižší, pokud se maso rozmixuje. (17,22,23,24)

Nebojte se tuků!

Pediatři již nějakou dobu vědí, že děti, krmené nízkotučnou a nízkocholesterolovou dietou špatně rostou. Koneckonců – většina mateřského mléka je tuk a velká část z něj nasycený tuk. Děti potřebují veliké množství tuku po celou dobu vývoje. Mléko a zvířecí tuky dodávají energii a také pomáhají dětem při růstu svalů a kostí. (1) Dále poskytují zvířecí tuky vitamíny A a D, nutné pro asimilaci bílkovin a minerálů, správný růst a produkci hormonů. (27)

Vybírejte různé potraviny tak, aby vaše dítě získalo různé tuky s důrazem na stabilní nasycené tuky, jako ty, co se nachází v másle, mase a kokosovém oleji a mononenasycené tuky, které jsou v avokádu a olivovém oleji.

Jaké potraviny představit

Žloutek, který je bohatý na cholin, cholesterol a další mozek vyživující látky, může být zařazen do jídelníčku vašeho dítěte již ve čtyřech měsících (1) v případě, že s ním vaše dítě nemá potíže. (Jestliže dítě v tomto věku reaguje na žloutek špatně, přestaňte ho nabízet a zkuste to opět o měsíc později.) Cholesterol je důležitou součástí myelinové pochvy a celé centrální nervové soustavy. Pomáhá při trávení tuků díky zvýšení produkce žlučových kyselin a je nutný pro produkci mnoha hormonů. Protože je mozek na cholesterolu závislý, je obzvlášť vitální pro kojence, jejichž mozek roste obrovskou rychlostí. (25) Cholin je další zásadní živina pro vývoj mozku. Tradice v brzkém krmení vaječným žloutkem je potvrzena současným výzkumem. Studie, publikovaná v American Journal of Clinical Nutrition v červnu 2002 porovnala výživné účinky přidávání běžných žloutků a obohacených žloutků do příkrmů dětem mezi 6 a 12 měsíci, které byly kromě tohoto na obvyklé stravě. Vědci zjistili, že obě skupiny – děti kojené i na UM, které konzumovaly žloutky měly vyšší hladiny železa, než děti, které žloutky neměly. Dále, že děti, které dostávaly žloutky obohacené o mastné kyseliny, měly o 30 až 40 procent vyšší hladiny DHA, než děti, které dostávaly běžné žloutky. Nebyl zpozorován významný vliv na hladiny cholesterolu v krvi. (26)

Takže nejlepší volbou pro dítě jsou žloutky od slepic z pastvy, odchované na potravě, obsahující len, ryby nebo hmyz, protože ty obsahují více DHA. A proč jen žloutek? Protože bílek je ta část vejce, která nejčastěji způsobuje alergické reakce, takže s ním počkejte, dokud není vašemu dítěti alespoň rok. (1,11)

Nezanedbejte přidání špetky soli na žloutek. Zatímco mnoho knih varuje proti podávání soli dětem, je ve skutečnosti sůl zásadní pro trávení, stejně tak jako pro vývoj mozku. Používejte pouze nerafinovanou sůl pro zachování množství stopových minerálních prvků.

Kolem čtyř měsíců je vhodná doba na představení oleje z tresčích jater, který je výborným zdrojem omega 3 mastných kyselin DHA a EPA (které jsou také důležité pro vývoj mozku), stejně tak jako vitamínů A a D. Začněte s ¼ lžičky (zhruba 1,25 ml) fermentovaného nebo ½ lžičky (tj. 2,5 ml) běžného oleje z tresčích jater, v osmi měsících pak dávku zdvojnásobte. (12) Zpočátku používejte kapátko nebo stříkačku, později může dítě pít olej smíchaný s trochou vody nebo čerstvého pomerančového džusu.

Jestliže je dítě vyspělé a zdá se hladové, může během této doby dostat rozmačkaný banán. Zralé banány jsou pro děti skvělou potravinou, protože obsahují enzym amylázu, který pomáhá trávit sacharidy. (1)

V šesti měsících

Od šesti měsíců (nebo i dříve, pokud je dítě velmi vyspělé) můžeme nabízet mixované maso. To pomůže zajistit dostatečný přísun železa, zinku a bílkovin s poklesem množství mateřského mléka nebo UM. (17)

V této době muže být představeno různé ovoce. Avokádo, meloun, mango a papája mohou být v podávány syrové rozmačkané vidličkou. Ovoce s vysokým obsahem pektinu, jako jsou broskve, meruňky, jablka, hrušky, třešně a bobule by měly být uvařené, aby se pektin, který může dráždit zažívací trakt, rozložil.

S postupem času zvyšujte rozmanitost potravin a jejich textury. Mezi šestým .-a osmým měsícem může být představena zelenina, vždy po jedné, aby byly rozpoznány ty, které případně způsobí nežádoucí reakci. Mrkev, sladké brambory a řepa jsou výborné na začátek. Veškerá zelenina by měla být vařená (ideálně na páře), rozmačkaná a rozmixovaná s libovolným množstvím tuku, jako je máslo nebo kokosový olej, které dodají živiny a pomohou s trávením.

Včasné představení různých chutí je vždy vhodné, abychom předešli vybíravosti. Dejte vašemu malému čas od času malou trošku podmáslí, jogurtu nebo kefíru, aby se seznámili s nakyslou chutí. Kvašená kořenová zelenina, jako sladké brambory nebo taro, jsou také výborné pro děti v tomto věku. (1)

V osmi měsících

V tomto věku již dítě může jíst řadu potravin, včetně krémových zeleninových polévek, domácí dušené ve vlastní šťávě a mléčné výrobky, jako jsou tvaroh, jemný tvrdý sýr z nepasterizovaného mléka, smetanu a custard krém. S obilovinami vyčkejte až do jednoho roku, s výjimkou máčené a rozvařené hnědé rýže, která může být podávána vyspělým dětem dříve.

V jednom roce

Obiloviny, ořechy a semínka by měly být dětem představena jako poslední. Tato kategorie potravin má největší potenciál způsobovat trávicí potíže a alergie. Děti zhruba do roka neprodukují enzymy nutné k trávení obilovin, obzvláště s lepkem, jako je pšenice. A i poté je běžná praxe máčet zrna ve vodě s trochou jogurtu nebo podmáslí po dobu až 24 hodin. Tento proces v potravině nastartuje trávicí proces a začne štěpit některé složky, které jsou hůře stravitelné. (1) Nejlehčí obiloviny na trávení jsou ty bez lepku, jako např. hnědá rýže. Když jsou obiloviny zavedeny, měly by být máčeny alespoň 24 hodin a vařeny dlouhou dobu v dostatku vody. Tím vznikne jemně nakyslá a řídká kaše, která se může smíchat s dalšími potravinami. (29)

Po dosažení jednoho roku dětem může být představeno ořechové máslo, vyrobené z vysušených ořechů (recept v knize Vyživující tradice), vařená listová zelenina, syrová salátová zelenina, citrusy a celá vejce.

Další poznámky ke krmení

  • Jak poznáte, že je čas začít s příkrmy? Sledujte své dítě. Když je kojenec připraven na příkrmy, začne se naklánět, když uvidí jídlo a otevírat pusinku. Dále by děti měly být schopné koordinovat dýchání s polykáním. A nakonec, kojenci přestanou vytlačovat lžičku nebo potravu jazykem, když je mají v puse – reflex běžný u dětí, který vymizí kolem čtvrtého měsíce věku. (30)
  • Nezapomínejte, že každé dítě je jiné a bude mu chutnat nebo tolerovat jiné chutě a konzistence jídla. Experimentujte a nabízejte různé potraviny s rozdílnou konzistencí. Pamatujte, že to, že dítěti nechutná představovaná potravina napoprvé ještě neznamená, že mu nebude chutnat ani napodruhé. Pokračujte v nabízení potraviny, ale nikdy ji nenuťte.
  • Jídlo dítěte by mělo být zlehka osolené nerafinovanou solí, ale ze začátku není nutné dále dochucovat bylinkami nebo kořením. Nicméně kolem 10–12 měsíce si může dítě pochutnávat na různých druzích přírodních dochucovadel.
  • Pro větší rozmanitost vezměte malou porci, kterou připravujete pro odrostlé členy rodiny (před dochucováním) nebo zbytky od předchozího jídla a rozmixujte je pro dítě (příslušně naředíte nebo zahustíte).
  • Aby bylo jídlo konzistencí méně a méně jemné, rozmixujte jen polovinu a druhou jen nahrubo rozmačkejte, poté smíchejte obě poloviny.
  • Mražené kousky jídla jsou výborný způsob, jak ulevit dítěti od bolesti rostoucích zubů.
  • Mějte po ruce bílý jogurt, tvaroh, vejce, čerstvé ovoce a čerstvou nebo mraženou zeleninu, abyste mohli připravit téměř okamžitě porci dětského jídla – i na dovolené nebo na cestách.
  • Bio potraviny jsou méně toxické, a tedy méně zatěžují tělo. To je obzvláště výhodné pro vaše nejmladší, kteří jsou nejcitlivější na vystavení pesticidům, protože jejich orgány a tělesné funkce nejsou ještě plně vyvinuty a v poměru k tělesné hmotnosti jedí a pijí více, než dospělí. Dále přítomnost takových chemikálií v prostředí vede k dalšímu znečištění vzduchu, vody a půdy.
  • Jsou různé názory na to, kdy nabídnout dětem vodu. Mnoho zdrojů doporučuje začít podávat vodu zhruba ve stejnou dobu, kdy se zavádějí příkrmy. To se pak obvykle kombinuje s učením pití z hrnku nebo pítka. Nezapomínejte, že v prvních 6 až 9 měsících dodává mateřské mléko nebo UM většinu živin, takže je důležité nedovolit dítěti se příliš naplnit vodou. Když se příkrmy stanou větší částí stravy, může být více tekutin nutných k zavodnění a trávení. Extrémním teplo, dehydratace, zvracení a horečka jsou dalšími situacemi, kdy může být potřeba více vody. Řiďte se tím, co vám naznačuje dítě. Vždy používejte filtrovanou vodu. Můžete přidat špetku nerafinované soli kvůli minerálům.
  • Krmte dítě stříbrnou lžičkou – malé množství stříbra, které ze lžičky získá, pomáhá při boji proti infekcím.

Prostě řekněte ne

Důležité varování: nedávejte svému dítěti džusy, které obsahují příliš mnoho jednoduchých cukrů a mohly by zkazit dítěti chuť na výživnější potraviny. Vyvarujte se sóje, margarínu a ztuženým tukům a mléčným výrobkům z obchodu (speciálně pasterizovaným za vysokých teplot), stejně tak jako nízkotučným produktům nebo produktům se sníženým obsahem tuku.

Mimochodem, dětský tuk je dobrá věc; děti tyto záhyby navíc potřebují pro svůj úžasný vývoj, kterými jejích tělíčka prochází. Oplácaná miminka vyrůstají ve štíhlé, svalnaté lidi.

Při výběru potravin, které jsou pro dítě nejvýživnější, převládá selský rozum. Kojící matka přirozeně poskytne potřebnou výživu, když konzumuje příslušné živiny. Složení zdravého mateřského mléka nám prozrazuje, co kojenci potřebují. A nakonec, jděte příkladem. Přestože nebudete moci navždy rozhodovat o tom, co bude dítě jíst, můžete jít příkladem svým výborným výběrem potravin a zářným zdravím.

Recepty

Žloutek (od 4 měsíců)

Vařte vejce tři minuty (ve vyšších nadmořských výškách déle), oloupejte, vyjměte žloutek, bílek vyhoďte a rozmačkejte žloutek s troškou nerafinované soli. (Žloutek by měl být měkký a teplý, ne tekutý.) Od 6 měsíců můžete přidat malé množství syrových bio jater (která byla předtím 14 dní zmražená). Některé maminky hlásí, že jejich děti dávají přednost žloutku s játry. Z knihy Vyživující tradice od Sally Fallon.

Masové pyré (od 6 měsíců)

Uvařte maso při mírném varu ve filtrované vodě nebo v domácím vývaru, až bude úplně měkké, nebo použijte maso z dušení nebo jiné, které jste vařili pro vaši rodinu. Ujistěte se, že je před mixováním uvařené maso vychladlé a kousky nejsou větší, než 2 až 5 cm. Napřed nadrťte maso, dokud z něj není neforemná jemná hmota. Pak přidejte vodu, UM, mateřské mléko nebo šťávu z masa.

Dětská paštika (od 6 měsíců)

Do hrnce vložte cca 10 dkg bio kuřecích jater a 60 ml vývaru nebo filtrované vody, přiveďte k varu. Udržujte při mírném varu po dobu osmi minut. Nalijte do mixéru (játra i tekutinu) s 1–2 lžičkami másla a špetkou mořské soli a mixujte do požadované konzistence.

Zeleninové pyré (od 6 měsíců)

Použijte dýni, sladké brambory, pastinák, tuřín, mrkev nebo řepu. Rozkrojte zeleninu napůl, vyberte semínka z dýně a pečte hodinu při 200 °C nebo vařte (v případě mrkve a řepy) 20 až 25 minut na páře. Při mixování přidejte máslo. Můžete si tuto zeleninu udělat k večeři a rozmixovat pro dítě jen část. Z knihy Natural Baby Care od Mindy Pennybacker.

Ovocná kaše (od 6 měsíců)

Použijte čerstvé nebo mražené broskve, nektarinky, jablka, borůvky, třešně, hrušky, bobule nebo jejich kombinaci. Poznámka: Kdykoliv je to možné, použijte bio ovoce nebo alespoň oloupejte slupku ovoce, které není bio. Nakrájejte ovoce a vložte jej do malého hrnce s 1 hrnkem filtrované vody na každou ½ hrnku ovoce. Přiveďte k varu, zmírněte plamen a vařte alespoň 15 minut nebo dokud není ovoce uvařené. Rozmixujte směs, a pokud je třeba, přeceďte. Nepřidávejte cukr nebo koření, ale můžete vmíchat trochu smetany nebo másla. Z knihy Natural Baby Care od Mindy Pennybacker.

Pyré ze sušených meruněk (od 6 měsíců)

Přiveďte k varu 2 hrnky vody s půl kilem nesířených sušených meruněk a vařte mírně 15 minut. Slijte vodu a uschovejte ji pro ředění pyré. Rozmixujte a přidejte potřebné množství slité vody pro dosažení potřebné konzistence jemného a řídkého pyré. Je možné přimíchat máslo.

Kvašená sladká brambora (od 6 měsíců)

Propíchejte vidličkou 1 kilogram sladkých brambor a pečte 2 hodiny v troubě při teplotě 150 °C nebo dokud brambory nezměknou. Oloupejte a rozmačkejte s 1 lžičkou mořské soli a čtyřmi lžícemi syrovátky. Vložte do mísy, zakryjte a ponechte při pokojové teplotě po dobu 24 hodin. Vložte do těsné nádoby a uchovávejte v lednici. Z knihy Vyživující tradice od Sally Fallon.

Žloutkový krém (od 6 měsíců)

Smíchejte 1 hrnek čerstvého (nepasterizovaného) mléka nebo plnotučného kokosového mléka, 1 hrnek nepasterizované smetany, 6 žloutků, ½ lžičky vanilky a špetku prášku stévie. Nalijte do zapékací misky vymazané máslem. Misku vložte do pekáčku, naplněného částečně vodou. Předehřejte troubu na 160 °C a pečte zhruba hodinu.

Dětská smoothie (od 8 měsíců)

Rozmixujte 1 hrnek plnotučného jogurtu s ½ banánu nebo ½ hrnku rozmixovaného ovoce, 1 syrový bio žloutek a špetku stévie.

Rybí kokosová paštika (od 8 měsíců)

Do mixéru vložte 1 hrnek zbylé vařené ryby, ¼ lžičky soli, ¼ lžičky čerstvé šťávy z citrónu a pár krátkými pulsy pomixujte. Přidejte ½–1 hrnek kokosové smetany nebo plnotučného kokosového mléka pro získání požadované hustoty.

Dětská obilná kaše (od 1 roku)

Smíchejte ½ hrnku čerstvě namleté bio špaldy, kamutu, žita, ječmene nebo ovsa se dvěma hrnky vlažné filtrované vody smíchané se 2 lžícemi jogurtu, kefíru nebo podmáslí. Přikryjte a nechte při pokojové teplotě 12 až 24 hodin. Přiveďte k varu za častého míchání. Přidejte ¼ lžičky soli a vařte na mírném plameni za občasného míchání po dobu asi 10 minut. Nechte lehce vychladnout a podávejte se smetanou nebo máslem a malým množstvím přírodního sladidla, jako syrový med. Z knihy Vyživující tradice od Sally Fallon.

Pěna z lososa a rýže (od 1 roku)

Přiveďte 2 hrnky kuřecího vývaru k mírnému varu a přidejte ¼ hrnku máčené hnědé rýže. Zmírněte plamen, přiklopte a nechte vařit 30 minut nebo dokud není rýže téměř hotová. Opláchněte 85 g lososa a opatrně vyjměte všechny kosti. Přidejte lososa k rýži, přikryjte a nechte dojít dalších 10 minut nebo dokud není losos vařený. Nechte vychladnout natolik, aby se mohlo bezpečně namixovat. Jestliže je směs příliš hustá, nařeďte do správné konzistence vodou. Ochuťte trochou mořské soli. Podávejte s rozmixovanou zeleninou. Z knihy The Crazy Makers od Carol Simontacchi.

Křupavé oříškové máslo (od 1 roku)

Rozmixujte stejné množství máčených a poté usušených ořechů, syrového medu a kokosového oleje. Přisolte podle chuti. Skladujte při pokojové teplotě. Z knihy Vyživující tradice od Sally Fallon.


Poznámky pod čarou

Potraviny podle věku

4–6 měsíců

Minimum pevné potravy podle toho, jak ji toleruje dítě
Žloutek – pokud je tolerován, přednostně od slepic z výběhu, lehce uvařený a osolený
Banán – rozmačkaný, pro děti, které jsou velmi vyspělé a zdají se hladové
Olej z tresčích jater – ¼ lžičky fermentovaného nebo ½ lžičky obyčejného, podávaný kapátkem

6–8 měsíců

Bio játra – nastrouhaná a zmrazená, spolu se žloutkem
Rozmixované maso – jehněčí, krůtí, hovězí, kuřecí, játra a ryby
Vývar – kuřecí, hovězí, jehněčí, rybí – přidaný k rozmixovanému masu a zelenině nebo jako nápoj
Fermentované potraviny – malé množství jogurtu, kefíru, sladké brambory, taro, pokud to dítě vyžaduje
Syrové rozmačkané ovoce – banán, meloun, mango, papája, avokádo
Pyré z vařeného ovoce – bio meruňky, broskve, hrušky, jablka, třešně, bobule
Vařená zelenina – cuketa, dýně, sladká brambora, mrkev, řepa, s máslem nebo kokosovým olejem

8–12 měsíců

Pokračujte se zvyšováním rozmanitosti a zvyšujte hustotu a kousky potravin, které jste dávali až doposud
Krémová zeleninová polévka
Domácí dušené – všechny přísady nakrájené na malé kousky nebo rozmačkané
Mléčné výrobky – tvaroh, jemný tvrdý sýr z nepasterizovaného mléka, smetana, žloutkový krém
Do ruky – když může dítě uchopit a adekvátně žvýkat potravu jako lehce na páře uvařené kousky zeleniny, jemný sýr, kousky avokáda a banánu
Olej z tresčích jater – zvyšte dávku na ½ lžičky fermentovaného nebo 1 lžičku obyčejného

Od 1 roku

Obiloviny a luštěniny – řádně máčené a uvařené
Máslo z máčených a posléze usušených ořechů – viz recepty ve Vyživující tradici
Listová zelenina – uvařená, s máslem
Salát ze syrové zeleniny – okurka, rajčata atd.
Citrusy – čerstvé, bio
Celé vejce – vařené

Jakým potravinám se vyhnout (28)

Do 6 měsíců: Některé potraviny, jako špenát, celer, salát, ředkvičky, řepa, tuřín a kapusty mohou obsahovat příliš mnoho dusičnanů, které se mohou v žaludku konvertovat na dusitany (nežádoucí látku). Listové zelenině je nejlépe se vyhnout do jednoho roku. Při vaření zeleniny, která by mohla tyto látky obsahovat, vylijte vodu, ve které se zelenina vařila a nepoužívejte ji do pyré.
Do 9 měsíců: Citrusy a rajčata, která jsou známými alergeny.
Do roka: Protože kojenci neprodukují dostatečně silné žaludeční šťávy k deaktivování potenciálních sporů, měly by se vyvarovat medu. (1) Používejte blackstrap melasu, která je bohatá na železo a vápník. Vyvarujte se také bílkům pro jejich vysoký alergenní potenciál.
Nikdy: Komerční mléčné výrobky (obzvlášť ty pasterizované za vysoké teploty), moderní sójové výrobky, margaríny a ztužené tuky, ovocné džusy, výrobky nízkotučné nebo se sníženým obsahem tuku, extrudované obiloviny a veškeré továrně zpracované potraviny.

Domácí vaření dětské stravy

Připravovat stravu pro dítě doma není tak snadné, jako otevřít skleničku, ale jakmile si vytvoříte systém vaření a zamrazování, není to žádný problém. Toto vám dá kontrolu nad volbou potravin a způsobem vaření a navíc vám umožní vyvarovat se umělým konzervantům. Při opatrné přípravě maximalizujete obsah živin a enzymů ve stravě vašeho dítěte. To umožní snadnější trávení a celkově lepší výživu. Jeden způsob jak ušetřit čas je uvařit a rozmixovat vybrané ovoce, zeleninu a maso v příslušném množství a zmrazit je ve skleněných nebo porcelánových miskách nebo jako malé hromádky na pečícím papíru. Tyto kousky se pak mohou vložit do mrazicích pytlíků, zavřít a označit, vždy připravené k rychlému rozmražení a ohřevu. Rozmražení v lednici je nejšetrnější k živinám. Jednoduše vložte zakrytý talířek s potravinou do lednice; rozmrzne během tří až čtyř hodin. Při pokojové teplotě to trvá hodinu až dvě. Když povolí, vložte kousky do sklenice a přilijte horkou vodu nebo umístěte do horké vodní lázně.

Není nutné klást přílišný důraz na ochucování dětské stravy, ale důležitá je konzistence. Kromě základní chuti se dítě zajímá hlavně o jemnost a hustotu potravy. Pro naředění používejte mateřské mléko nebo UM. Skvělé na zahuštění jsou rozmixované brambory, dýně, banány, mrkev, jogurt, pasta z oříšků nebo semínek a hrášek.

Jediné speciální vybavení, které budete potřebovat je mixér, tyčový mixér nebo mlýnek na dětskou potravu a jednoduchý skládací kovové síto pro napařování. Nezapomeňte na nerozbitné misky, dětské lžičky a bryndáky. Musíte také mít obouručné vyvážené hrnky na výuku pití.

Jaké množství každého jídla?

V hrubém přehledu níže je jedna porce jídla velká zhruba jako polévková lžíce v závislosti na velikosti formiček na led nebo tácku, který používáte pro mražení dětské potravy. Začněte pomalu. Připravte porci o velikosti čajové lžičky toho, co jste si vybrali pro začátek. Dítě sní pravděpodobně při prvním pokusu jen polovinu této malé porce. Koneckonců, dítě vám dá vědět, kolik by mělo sníst. Vaší hlavní starostí by mělo být to, aby to co jí bylo co nejvíce výživné. Jak si vaše dítě zvykne jíst pevnou stravu, postupně můžete zvyšovat velikost porcí. Jakmile vyřadíte potraviny, na které je dítě citlivé nebo alergické, ujistěte se, že prostřídáváte potraviny, které akceptuje – to znamená zkuste se vyvarovat delšímu opakování té samé potraviny. Toto je návrh pro děti mezi 6–8 měsíci:

  • Snídaně: mateřské mléko nebo UM, 1 žloutek, 1 kostka masa, 1–2 lžíce tvarohu nebo smoothie
  • Oběd: mateřské mléko nebo UM, rozmačkaný banán nebo 1 kostka ovoce nebo zeleniny
  • Svačina/večeře: mateřské mléko nebo UM a 1 kostka masa, 1–2 lžíce fermentovaného taro nebo sladké brambory

Nárůst porce pro 8–10 měsíců:

  • Snídaně: mateřské mléko nebo UM, 1 žloutek, 1–2 kostky ovoce nebo zeleniny a 1 kostka masa
  • Oběd: mateřské mléko nebo UM, 1–2 kostky masa, 1–3 kostky zeleniny, volitelně mléčný výrobek jako jogurt nebo sýr
  • Večeře: mateřské mléko nebo UM, 2 kostky masa, 1–3 kostky ovoce nebo zeleniny, jogurt nebo sýr
  • Svačina: jídlo do ruky nebo smoothie

Nezapomeňte, že každé dítě sní jiné množství, tento přehled je jen příklad. Některé děti nejsou připraveny jíst příkrmy třikrát denně, dokud nejsou mezi 9–10 měsícem. Přehled výše byste měli vzít jen jako radu a přizpůsobit se vývoji svého dítěte, jeho návykům, stejně tak jako radám pediatra. (30)


Literatura

  1. Fallon, Sally. Nourishing Traditions. NewTrends Publishing. 1999
  2. Wilson AC, Forsyth JS, Creene SA, et al. Relation of infant diet to childhood health: seven year follow up of cohort children in Dundee infant feeding study. British Medical Journal, 1998; 316:21-5.
  3. Scariati PD. A longitudinal analysis of infant mortality and the extent of breast-feeding in the US. Pediatrics. 1997;99:5-12.
  4. Pediatrics 1998;101(1):37985
  5. Y Takemura and others. Relaton between Breastfeeding and the Prevalence of Asthma: The Tokorozawa Childhood Asthma and Pollinosis Study. American Journal of Epidemiology. Červenec 2001;154(2):11509
  6. K W Wefring and others. Nasal congestion and earache – upper respiratory tract infections in 4-year-old children. Tidsskr Nor Laegeforen. 30. dubna 2001;121(11):1329-32
  7. I Hardell and A C Dreifaldt. Breastfeeding duration and the risk of malignant diseases in childhood in Sweden. European Journal of Clinical Nutrition. Březen 2001;55(3):179-85
  8. Percival, Mark. D.C. N.D. Infant Nutrition. Health Coach System. 1995.
  9. Krohn, Jacqueline, M.D. Allergy Relief and Prevention. Hartly and Marks. 2000.
  10. Mendelsohn, Robert, M.D. How to Raise a Healthy Child in Spite of Your Doctor. Ballantine Books. 1984.
  11. Smith, Lendon, M.D. How to Raise a Healthy Child. M. Evans and Company. 1996.
  12. Thurston, Emory. Ph.D. ScD. Parents‘ Guide to Nutrition for Tots to Teens. Keats Publishing. 1979.
  13. Jensen RG. Lipids in Human Milk. Lipids 1999;34:1243-1271
  14. Chen ZY, Kwan KY, Tong KK, Ratnayake WMN, Li HQ, Leung SSF. Breast Milk Fatty Acid Composition: A Comparative Study Between Hong Kong and Chongqing Chinese. Lipids 1997;32:1061-1067
  15. Persson, A. et al. Are weaning foods causing impaired iron and zinc status in 1-year-old Swedish infants? A cohort study. Acta Paediatr 1998; 87(6): 618-22
  16. Krebs, N. Research in Progress. Beef as a first weaning food. Food and Nutrition News 1998; 70(2):5
  17. Krebs, Nancy. Dietary Zinc and Iron Sources, Physical Growth and Cognitive Development of Breastfed Infants. Journal of Nutrition. 2000;130:358S-360S.
  18. Engelmann M. D., Davidsson L., Sanstrom B., Walczyk T., Hurrell R. F., Michaelsen K. F. The influence of meat on nonheme iron absorption in infants. Pediatr. Res. 1998a;43:768-7
  19. Makrides, M. et al. A randomized controlled clinical trial of increased dietary iron in breast-fed infants. J Pediatr 1998; 133(4): 559-62.
  20. Engelmann, M. et al. Meat intake and iron status in late infancy: an intervention study, J Pediatr Gastroenterol Nutr 1998; 26(1): 26-33
  21. Jalla S., Steirn M. E., Miller L. V., Krebs N. F. Comparison of zinc absorption from beef vs iron fortified rice cereal in breastfed infants. FASEB J 1998;12:A346(abs.)
  22. Engelmann M. D., Sandstrom B., Michaelsen K. F. Meat intake and iron status in late infancy: an intervention study. J. Pediatr. Gastroenterol. Nutr. 1998b;26:26-33
  23. Westcott J. L., Simon N. B., Krebs N. F. Growth, zinc and iron status, and development of exclusively breastfed infants fed meat vs cereal as a first weaning food. FASEB J 1998;12:A847(abs.)
  24. Birch L. L., Grimm-Thomas K. Food acceptance patterns: children learn what they like. Pediatr. Basics 1996;75:2-6
  25. Sears, William, M.D. Sears, Martha, R.N. The Baby Book. Little, Brown, and Company. 1993.
  26. Nutritional effect of including egg yolk in the weaning diet of breast-fed and formula-fed infants: a randomized controlled trial. American Journal of Clinical Nutrition, Vol. 75, No. 6, 1084-1092, červen 2002
  27. Enig, Mary. Ph.D. Dietary Recommendations for Children – A Recipe for Future Heart Disease? Zpřístupněno 17. sprna 2004.
  28. Pennybacker, Mindy and Ikramuddin, Aisha. Natural Baby Care. Mothers and Others for a Livable Planet. John Wiley and Sons, Inc. 1999.
  29. Cowan, Tom M.D. Feeding Our Children. Found at www.fourfoldhealing.com on January 12, 2005.
  30. Information found at www.wholesomebabyfood.com on December 29, 2004.

Tento článek se objevil v časopise Wise Traditions in Food, Farming and the Healing Arts, čtvrtletníku nadace Westona A. Price v létě roku 2005.

Jakub
Written by Jakub