Vyvážený jídelníček

Ať už jste na GAPS nebo ne, o vyvážený jídelníček by se měl snažit každý z nás. Podle autorů knihy Perfect Health Diet je několik důvodů proč dnes mají lidé nedostatek vitamínů a minerálů, což vede k nesčetným zdravotním problémům. Prvním důvodem je dnešní pohodlný styl života. Naše neaktivita vede ke snížené chuti k jídlu, a tím k menšímu přísunu potřebných živin pro náš organismus. Druhým důvodem je, že dnešní moderní potraviny, jako jsou pšenice, rýže, kukuřice a cukr, mají na svůj počet kalorií velice málo živin. Třetím důvodem je úprava vody a produkce zemědělských plodin, které snižují obsah minerálů ve vodě a půdě. Čtvrtým důvodem je moderní, pohodlný styl vaření a nedostatek vývarů v jídelníčku. A pátým důvodem je, že moderní procesované potraviny obsahují spoustu toxinů a antinutrientů jako je např. kyselina fytová, která zabraňuje absorpci skutečných nutričních látek.

Nevyvážený jídelníček může vést k vleklým, chronickým a někdy i velice závažným zdravotním problémům. Navíc se netýká pouze nás, ale i našich potomků. Ženy, které plánují otěhotnět, by si měly dávat na vyvážený jídelníček obzvláště pozor, a to již dva roky před otěhotněním. V těhotenství si bere plod veškeré nutriční látky z matky, a pokud jich má nedostatek, může to ovlivnit jeho vývoj. Matky pak mohou po porodu trpět poporodními depresemi, které jsou dávány za vinu nedostatku železa.

Podle Westona A. Pricea, má nedostatek živin vliv také na strukturu obličeje a na tvorbu zubních kazů. Lidé, kteří se stravují podle moderního stylu života, mají úzký obličej a křivé zuby a páteř. Více o výzkumu Westona A. Pricea si můžete přečíst na stránkách Vyživující tradice.

Hledala jsem, co všechno bychom měli jíst, abychom měli tedy dostatek potřebných živin a našla jsem pěkný výčet v již zmiňované knize Perfect Health Diet. Týdně bychom měli jíst játra nebo čokoládu (vitamín A, cholin, hořčík a další živiny), ústřice (zinek), ryby, mořské plody, vajíčka a ledvinky (selen), fermentovanou zeleninu (probiotické kultury) a zralý sýr (K2).

Denně bychom pak měli jíst 3 žloutky (cholin, vitamín A, selen a vitamín B12), domácí vývar z kostí a chrupavek (vápník, fosfor, kolagen), zeleninu jako jsou rajčata, avokádo, brambory, sladké brambory, banány, saláty nebo mořské řasy (selen a další živiny). *Pozn. Brambory a mořské řasy nejsou na GAPS povoleny.

Hovězí, jehněčí nebo netučné ryby by se měli jíst 2x týdně. Tučné ryby jako je např. losos, sardinky nebo sledě pak jednou týdně. Krevety a jiné korýše jednou týdně. Játra a další vnitřnosti také jednou týdně. Kuře, kachnu, husu a jinou drůbež jednou týdně. Zbylý den v týdnu můžeme jíst vepřové nebo zeleninové jídlo. U nás doma teď týdenní jídelníček vypadá takhle:

vyvazeny-jidelnicek

Nám osobně tenhle týdenní jídelníček moc vyhovuje. Je i mnohem jednodušší plánovat, co kdy uvařit. Co nám ale dělá trochu problémy, jsou ta denní doporučení. 3 žloutky denně např. vůbec nezvládáme. A ústřice týdně také nemáme.

Nicméně i takto vyvážený jídelníček prý nepokryje veškeré živiny, které jsou pro náš organismus optimální, a doporučuje se brát denně ještě tyto vitamínové doplňky. (V závorkách uvádím příklady potravin, ze kterých je možné získat dané vitamíny v jejich přírodní formě):

  • Vitamín D3 (dostatek slunce a fermentovaný olej z tresčích jater)
  • Vitamín K2 100 µg
    (máslo od krav, pasených na trávě)
  • Vitamín C 500 mg (citrusové ovoce, brokolice nebo zelená zelenina)
  • Hořčík 200 mg (je možné si udělat hořčíkový sprej podle tohoto receptu)
  • Jód 225 µg – není nutné brát v dnech kdy se jí mořské plody (mořské ryby a plody)

Jednou týdně by se pak měly brát:

  • B-Vitamíny 50 mg B1 (med, ořechy, maso, kvasnice), B2 (kvasnice, játra, ledviny, mléko, vejce, hovězí maso, ryby, kakao, ořechy) a B6 (játra, vepřové maso, droždí, banány, brambory, zelí, špenát, kapusta, zelenina, avokádo, mrkve, ořechy), 500 mg kyseliny pantothenové (maso a vnitřnosti, luštěniny), 5 mg biotinu (kvasnice, čokoláda, květák, hrášek, houby, játra, maso a vnitřnosti, ryby, žloutek a tuky), 500 µg B12 (vejce, mléko, sýry, maso a vnitřnosti)
  • Zinek 50 mg – pokud se nejí ústřice (je ale obsažen i v játrech, mléku, vaječných žloutcích a v mořských plodech)
  • Chrom 300 µg (červené řepa, lesní plody a kvasnice) a Vanad 25 µg (rostlinné oleje, minerální vody, rybí maso a zelenina)

Pokud budeme chtít, tak není potřeba brát žádné vitamínové doplňky, stačí mít tento seznam v paměti a jíst tak, aby konzumované potraviny pokryly veškeré naše potřeby. GAPS pacienti navíc syntetické vitamíny nevstřebávají dobře a mnohem lépe je snášejí v přírodní formě. Zároveň nesmíme zapomenout na kvalitní probiotický přípravek, který zvyšuje vstřebávání nutričních látek z potravin alespoň o polovinu.

Zdroje:
Paul Jaminet, PhD & Shou-Ching Jaminet, PhD: Perfect Health Diet (2013)
Dr. Natasha Campbell-McBride MD: Gut and Psychology Syndrome (2010)

Žaneta
Written by Žaneta
Specialistka na funkční, klinickou a holistickou výživu. Certifikovaná GAPS terapeutka. www.zanetakremsa.cz | zaneta@kremsa.cz