Přírodní kosmetika

Přírodní kosmetika je šetrnější a jemnější k pokožce, nedráždí a má mnohé příznivé účinky na kožní problémy. Používá čisté rostlinné oleje, např. jojobový a mandlový a rostlinné vosky. Ty se rychle vstřebávají a prostupují hlouběji do pokožky. Konvenční kosmetika naproti tomu používá převážně minerální oleje a vosky, produkty z ropy, syntetické látky nebo suroviny živočišného původu. Tyto látky zanechávají na pokožce neprodyšný film a nemají možnost se dostatečně vstřebat. Proto se v konvenční kosmetice používají tzv. PEG deriváty, které pokožku naruší a umožní tak látkám dostat se hlouběji do kůže. Díky častému používání konvenční kosmetiky se pokožka neustále narušuje a hojí, což způsobuje její předčasné stárnutí a alergické reakce. Zároveň způsobuje potřebu se neustále mazat. A jako bonus ropné produkty, které konvenční kosmetika používá, přispívají ke vzniku rakoviny.

Nevýhody přírodní kosmetiky

Některé kosmetické přípravky se dají těžko vyrobit čistě přírodní, tak aby plně uspokojili očekávání zákazníka. Např. šampóny tolik nepění a sprchové gely jsou slizovité. Přírodní produkty mají většinou kratší dobu spotřeby a i vůně nevydrží tak dlouho jako ty chemické. Výhodou ale zároveň i nevýhodou přírodní kosmetiky je přítomnost éterických olejů, které mohou mít u některých jedinců i alergizující účinky. Vyrábí se ale i neutrální přípravky bez těchto potenciálních alergenů.

Certifikáty

V zemích EU bohužel neexistuje žádná právní norma, která by specifikovala požadavky na označování kosmetiky jako přírodní a tak se těmito přívlastky označuje jakýkoliv kosmetický přípravek. Pokud si chcete být jistí, že se jedná opravdu o přírodní kosmetiku a nevyznáte se v seznamu surovin, vyhledávejte takové produkty, které jsou označené certifikátem. Zde je pár příkladů certifikátů, které se v České republice objevují nejčastěji.

 

 

Složky, kterým byste se měli určitě vyhnout

Imidayolinidyl Urea a Diayolidinyl Urea

Patří mezi nejčastěji používané konzervanty (po parabenech). American Academy of Dermatology prokázala, že způsobojí kontaktní dermatitidu. Tyto chemikálie mají obchodní jména Germall II a Germall 115. Obě látky jsou toxické.

Methyl, Propyl, Butyl a Ethyl Parabeny

Používají se jako inhibitory růstu mikrobů a prodlužují životnost výrobku. Jsou široce používány ikdyž jsou známy jako toxické. Způsobují mnoho alergických reakcí a kožní vyrážky.

Petrolatum

Používá se zejména do přípravků na rty. Způsobuje na pokožce spoustu problémů při kontaktu se slunečním zářením. Má tendenci zasahovat do vlastního přirozeného hydratačního mechanismu, což způsobuje suchou kůži a popraskání. Výrobci tuto látku používají protože je neuvěřitelně levná.

Propylenglykol

Používá se jako zvlhčující látka. Způsobuje alergické a toxické reakce.

PVP / VA Copolymer

Chemická látka vyrobená z ropy. Používá se zejména v lacích na vlasy. Pro citlivé jedince je to toxická látka, jejíž částice negativně působí na ostatní látky nacházející se v plicích.

Sodium Lauryl Sulfate

Tato syntetické látka se používá např. v šamponech pro jeho mycí a pěnící účinky. Způsobuje podráždění očí, kožní vyrážky, padání vlasů, lupy a alergické reakce.

Stearalkonium Chloride

Chemická látka používaná zejména v kondicionérech na vlasy a v krémech. Způsobuje alergické reakce a je toxická. Tato látka byla původně vyvinuta textilním průmyslem jako aviváž. V kosmetickém průmyslu se používá kvůli ceně a jednoduchému a rychlému výsledku.

Syntetické barvy

Jsou používány jen proto aby výsledný produkt vypadal lépe. Jsou rakovinotvorné a je třeba se jim vyhnout za každou cenu.

Syntetické parfémy, fragrance

Syntetické vůně mohou mít až 200 složek. Neexistuje žádný způsob jak zjistit kterou výrobek přesně obsahuje, neboť na etiketě bývá pouze napsáno „parfém“. Způsobují bolesti hlavy, závratě, vyrážku, hyperpigmentaci, silný kašel, zvracení nebo podráždění pokožky.

Triethanolamine

V kosmetice se často používá k úpravě pH a pro převod mastných kyselin na sůl, čímž vzniká základ pro čistící prostředek. Způsobuje alergické reakce, oční problémy, suchou kůži a vlasy. Při dlouhodobém používání může být toxický.

♦♦♦

Použité zdroje:
CETKOVSKÁ, Jitka. SMĚTALOVÁ, Dagmar. Přírodní kosmetika, seminární práce. Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. Brno 2008.
HAMPTON, Aubrey. Ten Synthetic Cosmetic Ingredients to Avoid. Organic Consumers Association. Dostupné z: http://www.organicconsumers.org/bodycare/toxic_cosmetics.cfm

 

 

Žaneta
Written by Žaneta
Specialistka na funkční, klinickou a holistickou výživu. Certifikovaná GAPS terapeutka.