Látkové pleny

Již delší dobu se chystám napsat článek o látkových plenách a pořád si na to nemohu najít chvilku. Nedávno jsem ale zjistila, že moje kamarádka nejen že píše blog, ale dokonce v jednom příspěvku krásně popsala vše (a ještě lépe) co jsem chtěla o látkovkách říct. S jejím dovolením tedy rovnou publikuji její článek 🙂

Jak se ze mě stala „látkařka“

Jitu, 22. srpna 2012

Nemám ráda věci na jedno použití. Hrozně se mi příčí koncept koupit – použít – zahodit. Nerada po sobě nechávám bordel. Snažím se tedy hledat ve všech oblastech života řešení, které by tenhle zajetý systém trochu omezilo. Je mi jasné, že člověk sám o sobě nic moc změnit nemůže, ale někde se začít musí. Celkem rychle bylo tedy jasné, že až se narodí synek, budeme používat látkové plínky.

Od několika kamarádek jsem věděla, že existují daleko sofistikovanější možnosti než klasické bílé čtverce a igelit, co používaly naše maminky. Takovou variantu bych totiž asi vzhledem ke své vrozené lenosti hodně moc zvažovala.  Povídání o tom, jak ob den vyvařovala stovku plínek v kastrolu a pak je žehlila po obou stranách, slýchám občas do dnes…

První, co mě přivedlo na myšlenku látkových plínek, byla představa dvoutunové hromady nerozložitelného a nespalitelného odpadu, která zbude po průměrném miminu, než se naučí na nočník. Žiju v Praze, pár skládek jsem měla tu čest navštívit, a tohle fakt ne. Stejně tak výroba jednorázovek je celkem ekologicky náročná – výroba papíru, bělení, všechny ty plastové fólie, lepidla, gely… To samo o sobě by mi jako argument stačilo. Ale jak jsem tak pročítala informace, našla jsem ještě spoustu dalších.

Látkové plínky jsou zdravější pro děti, protože se v nich tolik nezapařují. Zkuste si navléknout mokré trencle, omotat se igeliťákem a 3 hodiny čekat, co to s vámi udělá 🙂 Jasně, v současných jednorázovkách jsou různé chemikálie, které tekutinu přemění na gel, ale to vlhko se nikam neztratí. Zůstane tam, odpařuje se, taky dítko se potí… Spekuluje se o tom, že papírové plínky se celkem výrazně podílí na snížení plodnosti u mužů, právě jak se jim ty jejich citlivé partie první roky života konstantně přehřívají…V látkovkách se dítě zapařuje mnohem méně, v ideálním případě (přebalí se po každé „akci“) vůbec.

Další argument pro je ekonomický. Jeden rok přebalování do jednorázovek  hravě vyjde přes 10.000,- – samozřejmě podle značky a frekvence přebalování. Jsou holky, které si vystačí s jednou plínou na dopoledne, druhou na odpoledne a třetí na noc a ještě jsou na sebe hrdé, jak hezky to vymyslely. Těm bych přála chvíli v tom sedět… Většina ostatních ušetří maximálně tak tím, že vychytává akční ceny. Ale zas co ušetří, projedou možná na benzínu cestou do krámu. Když tedy vezmete průměrné dítko, utratíte jen za plíny klidně i 25.000,- Průměrná látková výbava stojí tak 6.000 – 10.000,- a plínky pak podědí další potomek, nebo se prodají. Ztráta často nedosahuje ani 50% Samozřejmě vám může z plen přeskočit a utopíte v nich dvacku jako nic, ale většina to udrží na uzdě. Naopak low-cost varianty se vejdou do 3.000,- , ale je to na úkor pohodlí matky. Takže vyšší počáteční investice se vám bohatě vrátí.

Nesporná výhoda látkovek je, že vám nikdy není líto přebalit třeba i po půl hodině, když na to přijde. Takže když si dítko usmyslí otestovat čerstvě přebalenou plínku, místo vzteku nad zahozenou plínou se jen usmějete a jdete si vybrat, jestli tentokrát to budou sloni, auta nebo třeba opice. Prostě nehlídáte každou korunu.
A pro mě dalším zásadním argumentem je estetika. Látkovky jsou prostě táááák krásné 🙂

Jsou samozřejmě i argumenty proti. Nejčastějším je časová náročnost se vším tím praním, žehlením a tak. Nejčastěji zní asi tak: „Já prostě považuju za lepší místo žehlení plínek věnovat se dítěti“. Tak předně, moderní látkové plínky se nežehlí. Většina se ani žehlit nesmí. A i u klasických plen po nás se to dnes považuje za přežitek, pokud tedy dítě netrpí na opruzeniny a kvasinkové infekce. Ostatně proč balit dítěti zadeček do sterilních plen, když s takovou chutí olizuje pantofle nebo se cpe pískem? A skříň, do které se plíny uloží, rozhodně sterilní taky není. Plíny se nemusí ani vyvařovat. 60°C na zničení většiny bakterií bohatě stačí. No a jednou za 2 – 3 dny hodit plínky z kýble do pračky, pak je naházet na sušák a ze sušáku do poličky, to mi jako extra dřina nepřijde. Rozhodně víc času strávím vykecáváním se na fórech nebo pročítáním oblíbených blogů. Pravda, přemáchávání pokaděných plínek není zrovna lábuž, ale u vlastního dítěte mi to nějak nevadí. S papírovkami se zase přepírají bodýčka, když plínka na zádech netěsní, to už je prašť jako uhoď.

Druhý argument je zápach. Fakt ale je, že látkovky nepáchnou. Nevím, jak je to možné, ale je to tak. Když tu návštěva nechá u dveří jednorázový balíček, cítím ho přes celý byt. Ale látkovky nejsou cítit jinde, než po odklopení víka kýblu, kde je skladuju na praní.

A třetí je jejich objemnost. Dozvíte se, že dítě s látkovkou bude mít prohnutá záda, nohy do „O“, bude opožděné v pohybovém vývoji… No, nezdá se mi, že by všechny předchozí generace byly nějak zásadně v tomhle směru poznamenané. Na zadečku dítěte jsou rozhodně větší než pemprsky, to je fakt. V pohybu ale nijak zásadně neomezují, vývoj nezpomalují a nohy do „O“ se taky nekonají 🙂 Nicméně ne každému se to líbí. A taky bývá problém s oblečením. Bodýčka jsou třeba o číslo větší a uzoučké džínečky z Nextu dítko asi na sebe nenarve. Otázka je, jestli zrovna takový obleček je pro dítě to nejlepší…¨

Hezky sepsané všechny mýty a polopravdy ohledně látkových plen najdete třeba tady

Argumenty proti mě nepřesvědčily, tak jsem se pustila do průzkumu trhu. Brzy jsem zjistila, že možností je víc, než je běžný smrtelník schopný pobrat. Kdo se v tom má vyznat? Odkud začít? Co nakoupit a v jakém množství? Na netu jsou desítky e-shopů, spousty diskusí, miliony článků a recenzí a každý říká něco jiného. Sto lidí, sto chutí. Nejlepší by bylo nechat si to přímo od někoho vysvětlit, ale nebylo od koho 🙁  Asi by bývalo bylo možné zeptat se na nějakém mateřském webu, ale z těch jsem měla spíš osypky. Vždycky jsem narazila na diskuse plné mimísků a tuleníčka, fotky kompletních výbaviček pro dítě, které dosáhlo sotva velikosti tenisáku… Prostě tohle nebyla cesta pro mě. Vzala jsem jako základ informace z několika málo blogů, které mi přišly rozumné, a podle toho jsem si nějak vybrala.¨

Nakonec jsem tedy po pečlivém promyšlení nakoupila 19 kalhotkových plínek, troje PUL svrcháčky, jedny vlňáčky, nějaké vkládačky a pár dalších nezbytností. Když plínky dorazily, měla jsem druhé Vánoce. Byly ještě pěknější, než jsem si je představovala podle fotek. Pořád jsem se chodila na ně koukat a už jsem s nemohla dočkat, až je vyzkouším.

10denní Mia v novorozencké látkové plence Itty Bitty

S látkováním jsme začali asi 3. den po příchodu z porodnice. Bála jsem se problémů, ale nebyly žádné. Troška práce navíc oproti papírovkám mi nikdy nevadila. Co mi zato vadilo, byly celkem časté dotazy, jestli už jsem si to konečně rozmyslela, jestli bych se místo crcání s plínami nechtěla raději věnovat dítěti, jestli mu to neničí záda a nezpomaluje vývoj. Naštěstí se ale v mém okolí nenašel nikdo, kdo by mi ostentativně nosil darem balíky pampersek (i to se stává). Mám totiž okolí mimořádně milé a shovívavé k mým výstřelkům. Jakub se naučil přebalovat bez větších potíží. Rozeznává všechny typy plínek a vkládaček podle savosti a střihu, dovede vybrat optimální kombinaci, vyzná se v materiálech i značkách… Takže ať mi nikdo neříká, že chlapi to nezvládnou 🙂

Látkujeme úspěšně už 9. měsíc. Zvládáme všechny denní i noční situace, víkendové výlety i bezpračkové desetidenní akce. Papírovky měl Vojta jen párkrát na cestu autobusem a na prodloužený víkend na horách. Přeci jen prát plínky v umyvadle a sušit je na balkoně, to je trochu moc i na mě. Kdybych se teď měla rozhodovat znovu, co pořídit, rozhodovala bych se ale už úplně jinak. O tom bude zas nějaký další článek.

♦♦♦

Blog Jitu najdete zde 😉 http://jituli.blogspot.cz/2012/08/jak-se-ze-me-stala-latkarka.html#more

Written by Host